Příspěvek se zabývá objevem části zahloubené chaty ze starší doby římské, jež byla zjištěna během záchranného archeologického výzkumu ve Všechlapech, okr. Nymburk, v poloze Sad v roce 2016.
Polozemnice obsahovala pozoruhodný exemplář římsko-provinciální spony, jež dosud na území ČR nebyl nalezen - pozdní variantu typu Aucissa. Lze soudit, že se do objektu dostala až poté, co její obliba v provinciích dosáhla svého maxima.
Keramické nálezy totiž umožňují dataci nejdříve do 2. poloviny 1. století n. l. Z nedaleké polohy Na kopci pak pochází velký soubor keramických zlomků získaných povrchovou prospekcí.
Mezi nálezy se nachází také spona typu Kostrzewki N-b, kterou lze bez výhrad datovat do 1. poloviny 1. století n. l. Dle analyzovaných zlomků se jedná o polykulturní lokalitu s převahou nálezů ze starší doby římské.
Z polohy Na kyselce, západně od silnice Nymburk-Mladá Boleslav, pak pochází fragment spony datovatelné do 3.-4. století n. l. Tyto objevy, společně se staršími nálezy žárových hrobů v poloze Vlčí důl, ale také s dokladem další lokality v poloze Na Husově, na jižním okraji k. ú.
Krchleby, naznačují koncentraci lokalit z doby římské, jejíž osou je tok potoka Klobuš. Nově představené nálezy z Všechlap tak zahušťují síť známých lokalit v povodí potoka Klobuš směrem k jeho hornímu toku a dokládají tak, že ani tento prostor nebyl bez nálezů a souvislostí.
Zcela zřetelně se v celém regionu jeví především období stupně B1 a následujícího stupně B2, jejichž památky lze nalézt prakticky ve všech lokalitách, které byly v době římské osídleny. Zatím jen málo jsou pak poznány samotné začátky stupně doby římské ve stupni A, a naopak pokračování osídlení ve stupních C1 a C2, případně C3.
To je však z velké míry způsobeno především tím, že keramika těchto mladších období je kvůli nižší frekvenci výzdoby na tělech nádob na sbíraných lokalitách značně podhodnocena a projevuje se např. až díky detektorovým prospekcím nebo terénním odkryvům.