Abstrakt
Příspěvek analyzuje vývoj sémiotického uvažování o filmu (Ch. Metz, P.
P. Pasolini, U.
Eco), kdy se zaměřuje na problém, zda film může být chápán jako jazyk, odvíjejíc se od Saussureovy distinkce mezi "langue" a "parole". Dále se zabývá otázkou dobírání se významu ve filmu, který je zkoumán jako systém kódů a znaků.
Záměrem je snaha ukázat, jak a v čem se projevuje ideologická funkce filmu a jaké nástroje poskytuje sémiotika k odkrývání skrytých ideologických aspektů, které jsou součástí filmové kulturní produkce.