S opatřeními přijatými v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 došlo v řadě případů, vedle jiného, k omezení vlastnického práva a vzniku škod. Automaticky tak vyvstává otázka, zda náš právní řád zakotvuje nárok na náhradu za tato omezení, resp. nárok na náhradu škody.
Východiskem pro předkládaný příspěvek je roztříštěnost právní úpravy předmětné problematiky, která způsobuje komplikace při orientaci v těchto normách.