Abstrakt
V příspěvku se zaměřím na analýzu fašistické ideologie, se kterou přichází Georges Bataille a která vedle své historické hodnoty představuje také svébytný pohled na sociální realitu. Skrze dva klíčové texty, La Notion de dépense a La structure psychologique du fascism, se pokusím představit metodologická východiska v nich předložená, jenž jsou i v rámci Bataillova díla klíčová, neboť je, v poněkud hrubých obrysech, již nikdy neopustí.
Oba texty byly napsány v roce 1933 pro levicový časopis La Critique sociale a je možné je chápat jako navzájem se doplňující studie, mimo jiné i proto, že zásadní rovinu tvoří jejich metodologická povaha. Důležité pro nás budou motivace, které stály v pozadí vzniku textů.
Na jedné straně máme explicitní hrozbu fašistické ideologie, jejíž vzestup Bataille predikoval a na straně druhé působnost soudobých sociálních věd, jejichž prizmatem nejsme schopni ideologie adekvátně popsat. Je proto nutné sestoupit do nejnižších pater společenské reality a znovu zkonstruovat její základní stavební kameny, na jejichž podloží bude možné ke klíčovým fenoménům přistoupit jiným způsobem.
Bataille za tímto účelem detekuje to, čemu sám říká "elementy" sociální reality, které rozděluje na dva naprosto svébytné "druhy". Jedny, homogenní, jsou takovými elementy, které jsou charakteristické svojí užitečností a systémem z nich vzešlým.
Jedná se o uzavřený systém, ve kterém můžeme zkoumat nejrozmanitější jevy, které jsou vykazatelné v rámci systému samotného. Hodnota a smysl těchto elementů poté vychází z postavení v rámci jiných prvků, které vždy odkazují mimo sebe, tedy k prvkům jiným.
V rámci těchto elementů operují i zmíněné sociální vědy, které jsou v tomto případě zastoupeny tradicí durkheimovské školy a marxistickou analýzou základny a nadstavby. Ze samotné své podstaty však tyto přístupy opomíjejí elementy heterogenní.
Zatímco homogenita se vyznačuje všemi druhy jednání směřujícím k nějakému výsledku a s vědomím tohoto výsledku (alespoň částečně), heterogenita veškerý "směr" onoho jednání ruší. Elementy heterogenní proto Bataille nachází v projevech spojených s afektivitou, násilím a nekontrolovatelností těchto jednání, tedy takových, které například psychoanalýza popsala jako nevědomé (oproti nevědomí je však heterogenita podstatně širší).
Podstatné však je, že jsou to právě heterogenní elementy, které jsou nutně přítomné v každém lidském společenství, ba co více, stojí jako jeho "tmelící" prvek. Nikoliv racionalita a kalkul možného výsledku, ale přítomnost afektu je tím, co jednotlivce spojuje.
A právě tímto pohledem se Bataille pokouší popsat i nastupující úspěch fašismu, na který se v příspěvku zaměřím především.