Abstrakt
Cíl: Obsahem článku jsou výsledky longitudinálního výzkumného šetření. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký vliv má psychomotorická terapie za využití prvků ergoterapie (s podporou kognitivní rehabilitace a roboticky asistované terapie) na sociální adaptabilitu osob trpících Parkinsonovou nemocí umístěných v zařízeních poskytujících sociální služby s ohledem na délku stanovené diagnózy a délku pobytu v zařízení.
Soubor a metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno u 39 (100 %) probandů, při zastoupení 26 (66,7% podíl) mužů ve věkovém rozmezí 64-71 let a 13 (33,3% podíl) žen ve věkovém rozmezí 67-70 let. Dalším relevantním znakem byla délka pobytu vybraných probandů, která činila minimálně 1 rok od nástupu do zařízení.
Takto vybraný výzkumný soubor byl rozdělen dle dalšího kritéria záměrným výběrem, tedy 39 probandů s diagnózou Parkinsonova nemoc (dle MKN-10; G20 v kategorii G20-G26: extrapyramidové a pohybové poruchy), u kterých byla pravidelně indikována rehabilitační péče (především ergoterapie). Samotná intervence trvala intenzivně 3 měsíce (12 týdnů), 4x týdně po dobu cca 45 minut na jednoho probanda.
Vstupní a výstupní data jsme zajistili za využití standardizovaného testu, zaměřeného na hodnocení funkční nezávislosti (FIM test - Functional Independence Measure). Komparace získaných dat mezi vstupním a výstupním testováním byla provedena Tukey HSD testem na hladině významnosti a = 0,05.
Výsledky: Dosažené výsledky (na hladině významnosti a = 0,05) prokazují, že sledovaná skupina probandů dosahovala lepších výsledků oproti testovacímu období a vstupnímu testování. Nedílnou součástí účinnosti zvolené terapie je také užívání léku L-DOPA, který byl všem probandům řádně podáván.