Koncept vlády práva v mezinárodním právu není přes stále častější výskyt v oficiálních dokumentech OSN a zájem právní nauky dosud jednoznačně uchopitelný. Přesto je možné rozlišovat vládu práva na národní úrovni (kde je tento pojem zaměnitelný za "právní stát"), má především ústavní rozměry, kde vedle dělby moci jde především o základní či lidská práva) a na mezinárodní úrovni, kde tento koncept označuje podřízení mezinárodního společenství vládě či nadřazenosti mezinárodního práva.
Za poslední dvě dekády se z politických deklarací koncept posunul k právním principům de lege ferenda a zčásti (v některých prvcích) de lege lata. Na obecné úrovni se však kvůli chybějící obecné praxi států nestabilizoval ve formě obyčeje.
Některé prvky vlády práva jsou součástí speciálních smluvních režimů.