Kruciální význam typických diskuzních rolí žáků pro efektivní implementaci peer Kruciální význam typických diskuzních rolí žáků pro efektivní implementaci peer instruction ve výuce matematiky na základní škole
Abstrakt
Studie uplynulé dekády ukazují, že čeští žáci nerozumějí matematice na očekávané úrovni a že se jejich postoje vůči tomuto předmětu s časem zhoršují. Článek se zabývá možným řešením popsaného problému, a sice implementací metody aktivního učení peer instruction ve výuce matematiky na základní škole. Za účelem rozhodnout, zda je pomocí peer instruction možno vyučovat i v prostředí základní školy, byl v jedné třídě českého gymnázia (třicet žáků osmého ročníku) realizován akční výzkum o vlastnostech smíšené empirické studie.
Hlavní myšlenkou bylo srovnání výsledků pozorované třídy před, během a po implementaci peer instruction. Úroveň porozumění žáků byla sledována pomocí normalizovaného učebního zisku vypočteného na základě designu pre/post testování. Změny žákovských postojů vůči matematice byly mapovány pomocí průběžných a pre/post dotazníků.
V duchu akční studie byla průběžná data i výsledky pravidelně diskutovány se skupinou vybraných žáků nebo s odborníky na dané problematiky. Výsledky ukazují, že existuje silný vztah mezi normalizovaným učebním ziskem a jednou ze čtyř typických rolí, se kterou se žáci identifikují během skupinových diskuzí: pasažéři, standardní diskutéři, poradci a dominantní řečníci.
Rovněž se ukazuje, že pro navýšení aktivity pasažérů je potřeba peer instruction vhodně modifikovat.