Abstrakt
Úvod: Oblast použití léčivých přípravků ve zdravotní péči je velmi komplexní a specifická. Je zajišťována různými zdravotnickými pracovníky včetně sester.
Přestože je tato oblast ošetřena rozličnými normami zákonné i podzákonné povahy, některé činnosti a kompetence nejsou jednoznačně definovány. Zároveň je známo, že sestry se v některých oblastech podílí na činnostech, které k jejich kompetencím nepatří.
Cíl: Cílem práce bylo popsat roli sestry při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče. Metody: Kvalitativní studie se zúčastnilo 26 všeobecných sester.
Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových individuálních rozhovorů.
Výsledky: Praxe při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovišti intenzivní péče je velmi různorodá. Požadavky praxe na roli sestry v této oblasti značně přesahují očekávání vycházejícího z tradičního pojetí a formálních kompetencí.
Jako běžná součást praxe byl popisován podíl sestry na indikaci některých léčiv, stejně jako podávání léčiv na základě neúplné nebo chybějící ordinace. Závěr: Nesoulad mezi nároky kladenými reálnou praxi a formálně stanovenými pravidly může mít nemalé negativní následky.
Zásadní revizi současné právní regulace včetně kompetencí sester spolu s adekvátní definicí rozsahu vzdělání v této oblasti je nutné považovat za nezbytnou.