Článek se zaměřuje na zlomovou etapu dekonstrukce sovětského paradigmatu v lotyšské historiografii na přelomu 80. a 90. let 20. století. Analyzuje relevantní aspekty tohoto procesu.
Klade si za cíl zodpovědět, jakou formou probíhala dekonstrukce, jaká témata se stala v diskusi klíčovými, zda staré zůstaly a byly nově interpretovány nebo byly tématizovány nové otázky. V neposlední řadě otázka transformace vyvolává otázku kontinuity a diskontinuity mezi meziválečným Lotyšskem, sovětským a znovu obnoveným na přelomu 80. a 90. let a to jak v rovině tematické, personální a strukturální.