Cílem tohoto příspěvku je vrátit se k pojmu domova v podmínkách současné právní úpravy a vystopovat ho v mezinárodních a ústavních dokumentech. S tzv. právem na domov souvisí mezinárodněprávní úprava zásady sebeurčení národů a ochrany národnostních menšin.
Co se týče vývoje československé a české ústavní terminologie, lze zaznamenat posun od poněkud mystického pojetí domova (domoviny) ke zdánlivě racionálnějšímu pojmu vlast. Z analýzy německé ústavní judikatury vyplývá, že význam slova vlast se liší od významu slova domov.