Parkour, donedávna volnočasová pohybová aktivita, je v současnosti soutěžním sportem se všemi atributy s tím spojenými. Tato skutečnost je pro parkourovou komunitu výzvou, ale současně také předmětem sporů.
Zařazení parkouru mezi sporty, posílené ambicemi o proniknutí mezi olympijské sporty akceleruje zájem odborné veřejnosti o vyprofilování teoretických východisek a vytváření metodických materiálů. Naše studie je zaměřena na vymezení charakteristického somatotypu skupiny 50 českých parkouristů a následné vyjádření rozdílu somatotypů mezi závodníky v disciplíně free style a speed run.
Výzkumný soubor tvořilo 50 probandů v průměrném věku 22 let, o průměrné výšce 178,9 cm a průměrné tělesné hmotnosti 76,2 kg. Na základě měření a následných výpočtů byly vymezeny hodnoty průměrného somatotypu českých parkouristů 3,0 - 4,9 - 2,5, což je řadí do kategorie vyrovnaný mezomorf.
Stejného zařazení do kategorie vyrovnaný mezomorf dosáhly obě skupiny specialistů, kdy u specialistů na free style byl průměrný somatotyp 2,7 - 5,2 - 2,3 a u specialistů na speed run 2,6 - 4,5 - 2,9. Z prezentovaných výsledků je patrná dominance mezomorfní komponenty ve spojitosti s naplněním somatických předpokladů silového charakteru.