Příspěvek je zaměřen na postup dizertační práce, tj. schopnost učitele reflektovat výuku jako jeden ze základních atributů, které zvyšují kvalitu výuky. Kvalitně analyzovat vzdělávací situace u budoucích nebo začínajících učitelů je podstatné nejen pro jejich rozhodnutí o budoucí praxi, ale také pro vlastní zpětnou vazbu.
Jedním ze způsobů, jak lze tuto schopnost rozvíjet, je prohlubování profesního vidění (Goodwin, 1994; Lefstein & Snell, 2011). Koncept profesního vidění učitelů se v posledních letech stal intenzivně zkoumanou problematikou.
V českých podmínkách bylo profesní vidění zkoumáno pouze u (budoucích) učitelů anglického jazyka, matematiky, biologie a u učitelství pro mateřské školy, nikoliv však u (budoucích) učitelů chemie. Dizertační práce proto cílí na toto prázdné místo.
V rámci práce je zkoumán vliv reflektivních praxí na schopnost studentů zpracovávat reflexe vyučovacích hodin, vliv na sebehodnocení jejich schopnosti sledovat výuku a také vliv případných intervencí během kurzu. Tato zjištění poslouží ke změnám pojetí reflektivních praxí a také přispějí k poznání, jak kultivovat profesní vidění budoucích učitelů.