Abstrakt
Pokud hovoříme o aterosklerotických kardiovaskulárních (KV) onemocněních, platí, že "za všechno může čas". Čas je při rozvoji aterosklerózy určujícím faktorem, a to především z pohledu kumulující se expozice KV rizikovým faktorům v průběhu života člověka. Naše terapeutické možnosti kompenzace těchto rizikových faktorů, např. hypertenze a dyslipidemie, nám dávají do rukou nástroj, jak dobu této expozice u postižených jedinců výrazně zkrátit, a snížit tak biologické stáří cév.
Cévní věk - tedy čas, který zbývá cévám, může být při tom účinnou komunikační strategií pro motivaci pacienta, aby preventivní KV léčbu zahájil a dlouhodobě dodržoval.