Úvod: Retrosternální struma je zvětšená štítná žláza, která přesahuje minimálně polovinou svého objemu do mediastina. Indikací k operačnímu řešení je neefektivnost farmakologické léčby, mechanický syndrom, podezření na malignitu štítné žlázy a tyreotoxikóza.
Zlatým diagnostickým standardem je provedení předoperační nativní výpočetní tomografie krku a mediastina. Operační výkon může být proveden z krčního přístupu, sternotomie či torakotomie.
Metody: Cílem naší práce bylo zhodnocení vlastního souboru retrosternálních strum. V letech 2011-2019 bylo na III. chirurgické klinice FN Motol provedeno 1739 operací štítné žlázy.
Retrospektivně jsme sledovali věk, pohlaví, retrosternální šíření, pooperační komplikace (zejména hypokalcemie, krvácení a poruchy hlasu) a histologické zhodnocení. Výsledky: Z celkového počtu 1739 operací štítn é žlázy byla zjištěna retrosternální struma u 202 (19,2 %) pacientů.
Sternotomii podstoupilo 31 pacientů. Ženy (61 %) převažovaly nad muži (39 %). Průměrná doba operace činila 125 minut.
Nezaznamenali jsme žádné pooperační krvácení, které by si vyžádalo revizi na operačním sále. Přechodná hypokalcemie se laboratorně prokázala u 10 pacientů (32,3 %).
Jednostranná paréza hlasivky byla zaznamenána u šesti pacientů (19,4 %), u tří pacientů (9,3 %) se jednalo o lézi trvalou. Jeden pacient zemřel záhy po operaci, v návaznosti na souběžně plánovaný kardiochirurgický výkon.
Závěr: Odstranění retrosternálně uložené štítné žlázy je ve většině případů možné z krčního přístupu. Totální tyreoidektomie ze sternotomie je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou, většími krevními ztrátami a delší dobou hospitalizace, ale nezvyšuje riziko dlouhodobých pooperačních komplikací.
Výkony vyžadující sternotomii či torakotomii je vhodné provádět na pracovišti, které s těmito výkony má zkušenosti.