Kapitola pojednává o historii termínu slavení velikonoc v ponicejském období a o tom, jak se křesťanská komunita vymezovala proti tzv. kvartodecimánům. Efrémovy Velikonoční hymny jsou dokladem této polemiky a současně pozitivně obsahují prohloubení teologie křesťanských Velikonoc ve směru kosmického rozměru slavení Kristova vzkříšení.