Článek se zabývá téměř neznámým textem Nového zákona z období raného českého národního obrození. Jeho autor František Polášek (1757-1818) byl profesor na univerzitě v Olomouci, mnoho let působil také jako venkovský farář a patřil k nejbližším moravským přátelům Josefa Dobrovského. Článek na základě srovnávací analýzy ukazuje řadu zvl áštností Poláškova překladu v kontrastu k oficiálnímu českému biblickému textu (tzv.
Císařské bibli). Většinou jde o systémové změny, které znamenají značnou modernizaci v jazyce a stylu, zjednodušení konstrukcí a odstranění mnoha "semitizujících" struktur.
V rámci české biblické překladové tradice jde o naprosto ojedinělé dílo, které (v zájmu zprostředkování novozákonního textu "obyčejnému člověku") realizovalo řadu translatologických a stylistických řešení, která do českých mainstreamových biblických překladů začala pronikat až po přelomu 20. století.