Abstrakt
Osteoporóza představuje nejčastější metabolické kostní onemocnění, jejíž prevalence roste s věkem a významně zvyšuje riziko fraktur. Jedná se o onemocnění zásadně poddiagnostikované, spojené však s nemalou morbiditou, zvýšenou mortalitou a značnými ekonomickými náklady.
Osteoporóza je definována na základě denzitometrického nálezu (T-skóre <= -2,5) a/nebo výskytu nízkotraumatické (osteoporotické) fraktury. Diagnózu osteoporózy však nelze stanovit pouze při splnění této definice, jedná se totiž diagnózu per exclusionem - je nutné vyloučit další relativně časté osteopatie, neboť jejich léčba se od léčby osteoporózy může zásadně lišit.
Základem léčby osteoporózy (krom režimových opatření) je substituce vápníku a vitamínu D a v první linii pak antiosteoporotika ze třídy bisfosfonátů či denosumab. Pravidelně užívaná léčba snižuje riziko fraktur přibližně o polovinu.