Abstrakt
Příspěvek se zabývá (meta)lingvistickou kategorizací a její rolí v lingvistickém / gramatickém výzkumu. Po představení východiska, jak posuzovat odlišné kategorizace, je ukázáno, jak nepřítomnost nebo přítomnost teoretických přístupů o kategorizaci v jazycích (strukturalismus, generativismus, přístupy založené na užívání) ovlivňuje jazykové popisy, ukázány jsou také případy nekonzistentností.
Následně se navrhuje nová perspektiva kategorizace, která může být použita k překonání stávajících kategorizací. Příspěvek také představuje pozici, že studium jazyka se týká kauzálních procesů, které se aplikují ve vícero rámcích, a dochází k závěru, že provádění odlišných a kompatibilních kategorizací může skutečně sloužit jako spiritus agens nového poznání v lingvistice.