Slavná polemická kniha Dominiqua Janicauda se po téměř třiceti letech od svého vydání dočkala českého překladu. Je to jistě dobře, neboť jde o jednu z prvních prací, jež se zabývají tím, co se ve Francii v době po prvních recepcích fenomenologie odehrálo a z čeho tamní fenomenologie čerpá dodnes.
A přece je možné formulovat jednu výhradu. Ačkoli je česká filosofická veřejnost s "novou fenomenologií" ve Francii do jisté míry obeznámena, na Janicaudovu značně kontroverzní hypotézu theologického obratu být dostatečně připravena nemůže.
V textu tedy shrnuji diskusi, již Janicaud otevřel, a následně ji doplňuji stanoviskem druhé strany, tj. perspektivou autorů, jež Janicaud kritizuje. Ukazuji, že ve francouzské fenomenologii k žádnému theologickému obratu - ve smyslu, jejž tomuto termínu dává Janicaud - nedošlo.