Abstrakt
Tento článek se zabývá problémem, jakým způsobem vznikla marxistická definice manufaktury. Na příkladu zkoumání dobových národohospodářských, slovníkových i historických spisů didaktického charakteru ze 17.-20. století ukazuje, z jakých myšlenkových tradic tato definice vycházela a které rozvíjela.
V obecné rovině se zabývá konstrukcí pojmů, které historici a historičky používají a synonymy, které nachází (nebo také nenachází) v pramenech. V neposlední řadě se tento text snaží ukázat, že marxistická definice manufaktury, která se prosadila po roce 1948, nebyla "ideologickým balastem", za kterým by stála "bohatá faktografická heuristika", jak je historiografie někdy interpretována.
Nedá se odbýt ani poukazem na hegemonii marxismu v sociálních a humanitních vědách, která se ve východní Evropě prosadila v padesátých letech 20. století. Spíše než prostřednictvím binární představy, která v dějinách historiografie rozlišuje mezi "marxistickým nátěrem" a "faktografií", tato studie ukazuje, že marxistická definice manufaktury navazovala na řadu textů (a kontextů), které vznikaly dlouho před komunistickým coup d'etat.