Abstrakt
SOUHRN Cíl: Miniinvazivní chirurgické přístupy pro náhradu aortální chlopně představují z hlediska invazivity kompromis mezi standardní náhradou z mediánní sternotomie a transkatétrovou implantací aortální chlopně. Popularitu si získávají díky příznivým výsledkům nedávných studií.
Cílem naší práce bylo provést analýzu volby a výsledk ů jednotlivých chirurgických přístupů pro tuto operaci v posledním pětiletí v České republice. Metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu všech izolovaných aortálních chlopenních náhrad provedených v České republice v letech 2015-2019 z hlediska volby chirurgického přístupu s využitím dat z Národního registru kardiovaskulárních operací a intervencí.
Hodnotili jsme počet pacientů a časnou perioperační mortalitu v jednotlivých skupinách v čase a sumárně i časné perioperační výsledky pro jednotlivé přístupy. Výsledky: V čase je jasně vyjádřena stoupající tendence k volbě miniinvazivního přístupu pro náhradu aortální chlopně.
V roce 2019 bylo až 287 pacientů (37,5 %) operováno miniinvazivně (27,6 % z parciální sternotomie a 9,3 % z torakotomie, v 0,6 % byla nutná konverze na sternotomii) při zachování stabilně nízké mortality a rizika konverze. Pacienti operovaní miniinvazivně měli kratší operační časy, kratší dobu intubace a dobu pobytu na jednotce intenzivní péče, nižší krevní ztráty a spotřebu transfuzních přípravků, nižší riziko konverze i ranné infekce.
Dle EuroSCORE II se však jednalo o málo rizikové pacienty. Závěry: V České republice je jasně vyjádřen příznivý trend ke stoupajícímu využití miniinvazivních přístupů pro izolovanou náhradu aortální chlopně při zachování nízké mortality.
Pacienti operovaní miniinvazivně vykazují nízké riziko komplikací a rychlou rekonvalescenci. Pro chirurgickou náhradu aortální chlopně by měl být preferenčně volen miniinvazivní přístup, pokud nejsou zásadní kontraindikace.