Autoři se zabývají zásahy České národní banky (ČNB) v oblasti pojišťovnictví s využitím dohledových benchmarků. Autoři argumentují, že by ČNB mohla využít dohledové benchmarky pro stanovení očekávání pojišťoven od ČNB do budoucna.
Neměla by je však využívat k hodnocení plnění povinností pojišťoven v minulosti před vydáním daného benchmarku.