Abstrakt
Dvanáctá a poslední kapitola se věnuje feministickému směru uvažování nad problematikou různých způsobů četby politických myslitelů. Její autorka Ľubica Kobová nejprve nastiňuje hlavní feministické politické teorie ve vztahu ke kánonu politického myšlení a k hledání odpovědi na otázku "Kde jsou ženy a co zde dělají?".
Následně se autorka věnuje dílu Susan Moller Okinové a jejímu chápání rodiny jako původu nerovnosti žen. Ke svým závěrům Okinová dospěla především analýzou děl Platóna, Aristotela, Jean-Jacquesa Rousseaua a Johna Stuarta Milla.
Věnovala se však i nefilosofické a historické literatuře popisující postoje žen. Zřetelně oddělené sféry rodinného, soukromého a veřejného života zdůrazňují biologické odlišnosti žen a mužů a vedou k tomu, že rodina, a zejména mateřství, udržuje ženy v podřízenosti mužů.
Rodina jako spona, která udržuje genderový systém a utváří jakési kastovní uspořádání, si podle Okinové zaslouží razantní reformu. Samotný pojem gender přitom Okinová vymezuje jako "hluboko zakořeněnou institucionalizaci pohlavní odlišnosti", jejímž hlavním prostředkem je dělba práce podle pohlaví, která nabývá obrysů v manželství. Ľubica Kobová uzavírá poukazem na myšlenku Okinové, že veřejná sféra politična je podmíněna tím, co se děje ve sféře soukromé, což je při četbě děl z dějin politického myšlení důležité mít na paměti.