Abstrakt
Příspěvek shrnuje zásadní regulatorní limity, kladené především veřejnoprávní úpravou, které omezují masivnější využití pokročilých technologických inovací v různých odvětvích finančního práva. Technologický vývoj nabízí mnoho příležitostí pro radikální změny na trhu finančních služeb, nicméně řada z nich naráží na překážky, které jejich zavedení vyloženě zakazují, či v důsledku dílčí právní úpravy značně snižují jejich efektivitu (což je častější případ).
Konkrétně se tak dá hovořit např. o ochraně osobních údajů a nemožnosti je libovolně sdílet za účelem poskytování komplexnějších služeb, požadavcích na informační a kybernetickou bezpečnost, což má dopady např. na využití cloudových služeb, nejasnosti ohledně povahy některých virtuálních nástrojů jako jsou tokeny (které by mohly naplňovat definici investičních nástrojů a tedy spadat do regulatorního režimu MiFID II) apod. Paradoxem je, že ačkoliv jsou pravidla v oblasti finančního práva čím dál detailnější, při jejich výkladu v důsledku této skutečnosti vzniká celá řada nejasností a rozporů.