Abstrakt
V poslední době zaznamenáváme prudký vývoj v oblasti informačních technologií, s nímž je úzce spjat i vývoj jazykových korpusů. Jazykové korpusy poskytují nepřeberné množství autentických dat a informací o fungování skutečného jazyka, tudíž není divu, že si našly své místo i v jazykové výuce.
Ve výuce češtiny jako cizího jazyka zaznamenáváme rostoucí zájem o využití korpusových zdrojů, ačkoli metodologické otázky zabývající se konkrétními aplikacemi doposud zůstávaly stranou. Tato práce si proto vzala za cíl systematicky zmapovat možnosti začlenění korpusů do běžné jazykové výuky, a to s ohledem na konkrétní jazykové potřeby cizinců na základě jejich typických chyb.
Důraz není kladen jen na ucelený metodologický rámec, ale i na praktickou ukázku práce s korpusovými daty, jež má posloužit nejen korpusovým specialistům, ale především učitelům a jejich studentům. Základem práce je rozsáhlá analýza mapující nejproblematičtější jevy ve výuce češtiny jako cizího jazyka založená na datech z žákovského korpusu CzeSL-SGT.
Výzkum byl proveden na textech studentů se slovanským mateřským jazykem. Automatická chybová analýza ukázala, že nejfrekventovanější pot íže nastávají s psaním dlouhých vokálů.
Dále k nejzajímavějším jevům, které byly podrobně analyzovány v případových studiích, patřily: deverbativní zakončení -ání vs. -aní, tvary příčestí minulého a konkurence genitivních koncovek singuláru -a a -u maskulin neživotných. Na těchto příkladech byl podrobně prezentován korpusový přístup ve výuce, jenž sestává z následujících kroků: identifikace problematického jazykového jevu na základě žákovského korpusu, jeho klasifikace na základě reprezentativního korpusu a konečně generalizace výsledků.
Každá studie nabízí též autorská korpusová cvičení k řešení prezentovaných problémů ve výuce. Tato disertační práce rovněž shrnuje didaktický experiment provedený na studentech bohemistiky, jehož cílem bylo prověřit možnosti zavedení korpusových metod do jazykové výuky a zjistit, zda takový přístup přináší měřitelné výhody v jazykovém vývoji studentů.
Experiment potvrdil, že navrhovaná procedura od identifikace jazykového problému, přes jeho kategorizaci na základě korpusových dat, a následně generalizaci výsledků, je v praxi funkční. Nadto výsledky poukázaly na to, že skupina vedená korpusovým přístupem má v dlouhodobé perspektivě tendenci k většímu zlepšení oproti skupině s výukou tradiční.
Na základě zde prezentovaného výzkumu byly zaprvé identifikovány nejčastější problematické oblasti češtiny nerodilých mluvčích se slovanským rodným jazykem. Zadruhé byl systematizován a navržen ucelený rámec ke zkoumání jazykových dat s ohledem na výuku.
Konečně zatřetí byla v praxi ověřena funkčnost této metody, včetně podrobného popisu jejích výhod i možných omezení a konkrétních příkladů korpusových cvičení.