Abstrakt
Cíl: Posoudit procedurální riziko karotické endarterektomie (CEA) ve vztahu k jejímu načasování po ischemické cévní mozkové příhodě a definovat důvody, které operaci zdržují nad doporučený časový interval. Materiál a metody: Retrospektivní analýza byla provedena s využitím prospektivně shromážděn ých údajů od všech po sobě jdoucích pacientů se symptomatickou stenózou vnitřní karotické tepny, kteří podstoupili CEA v období od ledna 2013 do srpna 2019.
Pacienti byli rozděleni do čtyř skupin podle načasování CEA: skupina 1 - CEA do 2 dnů; skupina 2 - CEA mezi 3-7 dny; skupina 3 - CEA mezi 8-14 dny; a skupina 4 - CEA mezi 15-180 dny. Primárním měřítkem výsledku byla kombinovaná perioperační frekvence jakékoli cévní mozkové příhody nebo úmrtí do 30 dnů.
Výsledky: Do studie bylo zahrnuto celkem 246 pacientů. Střední časový interval mezi cévní mozkovou příhodou a CEA byl 8 dní.
Celkem 191 pacientů (77,6%) podstoupilo CEA v doporučeném 14denním období po ischemické cévní mozkové příhodě, zatímco 55 pacientů (22,4%) podstoupilo CEA více než 14 dní po cévní mozkové příhodě. Zdravotní důvody byly příčinou zpoždění CEA pouze u 18 z těchto 55 pacientů.
Pro celou kohortu byla celková 30denní frekvence jakékoli cévní mozkové příhody nebo úmrtí 3,7% (9 pacientů z 246). Procesní riziko bylo 5,9% (3 pacienti z 51) ve skupině 1, 1,5% (1 pacient ze 68) ve skupině 2, 5,6% (4 pacienti ze 72) ve skupině 3 a 1,8% (1 pacient z 55) ve skupině 4 (P = 0,477).
Závěr: V této studii nebyl časový interval mezi cévní mozkovou příhodou a CEA spojen s významným zvýšením procedurálního rizika jakékoli cévní mozkové příhody nebo úmrtí.