Abstrakt
Monografie je věnována otázce, jaký jazyk máme v současné apologetice používat, aby bylo křesťanské poselství komunikovatelné nevěřícím. Odpověď na tuto otázku kniha hledá v díle C.
S. Lewise.
Po představení autorova života kniha pokračuje pojednáním o jeho gnozeologických východiscích. Ukazuje, že Lewis dokáže akcentovat subjektivní perspektivu, aniž by upadl do relativismu.
Další kapitola představuje Lewisovu teorii jazyka, v níž hraje ústřední roli mýtus a metafora. Společně s Lewisem autorka dochází k názoru, že lidský jazyk je metaforický, avšak i přesto se může dotknout pravdy.
Dalš í kapitola se věnuje teologické interpretaci imaginace a ukazuje, že autentická křesťanská imaginace je nezbytnou součástí každého dobrého apologetického textu. Poslední kapitola se zaměřuje na jednotlivé žánry apologetiky a na základě Lewisovy vlastní práce uvádí jejich výhody i omezení.