Pečetní otisk jako artefakt a jako pramen. Trendy studia staroegyptských pečetních otisků z doby Staré říše
Abstrakt
Text má za cíl uvést čtenáře do problematiky studia pečetních otisků a pečetní praxe. Zaměřuje se na příklady z období staroegyptské Staré říše, ale využívá i výsledky a diskuse specialistů zkoumajících materiál z širší oblasti Středomoří, aby ukázal dynamický vývoj ve studiu pečetních otisků v několika posledních desetiletích a naznačil i některá živá místa současného výzkumu.
Jako rámec výkladu byl vybrán posun bádání od převážně epigrafického zájmu o psané informace na pečetních otiscích k hlubšímu zaměření na materiální a funkční stránky pečetních uzávěrů a na možnosti vyplývající z kombinace všech jejich vlastností při výkladu nálezových kontextů (například při rekonstrukci detailů o administrativních procesech v sídlech či institucích s nálezy velkých souborů pečetních otisků). Na několika příkladech je též upozorněno na to, k jakým zkreslením může dojít při prezentaci stručných kvantitativních výsledků výzkumu a s jakými podmíněními je zde třeba počítat.