Abstrakt
V roce 2020 si česká i mezinárodní egyptologická veřejnost připomíná 60. výročí zahájení výkopových prací Českého (tehdy Československého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na lokalitě Abúsír. Nedílnou součástí práce několika generací českých egyptologů není jen výzkum lokality jako takové a vyhodnocení získaných poznatků, ale také prezentace a popularizace výzkumu v Abúsíru jakožto zásadního příspěvku pro studium starého Egypta širší veřejnosti jak doma, tak i ve světě v rámci vědecké spolupráce.
Součástí této prezentace jsou výstavy staroegyptských památek, jimž je věnován tento příspěvek. Seznamování člověka s minulostí prostřednictvím artefaktů je dlouhodobě významným historickým fenoménem, a to nejen pro svůj studijní nebo estetický potenciál.
Možnost setkat se s autentickými historickými předměty je výjimečná a nelze ji ničím nahradit, ačkoli výstavní metody a nové technologie ji dokážou například vhodnými vizuálním doprovodem obohatit a ovlivnit tak prožitek návštěvníků. Pokud jde o cestující památky, které našly svůj domov v českých zemích, všechny jsou spojeny s kulturními, hospodářskými i politickými dějinami Egypta a Evropy.
Existují dvě velké skupiny egyptských artefaktů: ty, které předcházejí, a ty, které následují český/československý vstup mezi archeologické expedice působící v Egyptě. V jejich rámci se setkáváme se sbírkami kosmopolitních mecenášů i se sbírkami, které se dostaly na české území jako výsledek jednání kulturní diplomacie.
S ní souvisí i dohody o archeologické činnosti na území Egypta, v nichž hraje Abúsír nezastupitelnou roli. Celé spektrum je zde představeno v kontextu sběratelství, kulturní politiky i okouzlení Egyptem.