Studie zasazuje vznik a vývoj kárných pracovních táborů z doby druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava do kontextu preventivních policejních opatření, která se na poli dobové kriminalistiky či kriminologie utvářela od počátku 20. století. Záměrně je přitom klade do souvislosti s kriminalizací "cikánů" jakožto zvláštní součásti širšího obrazu "práce se štítících".
Právě role "cikánů" přitom byla klíčová za druhé republiky při formulaci legislativních opatření k pronásledování "práce se štítících", spolu s požadavky na vytvoření a fungování internačních institucí (táborů). Analýzou rozmanitých pramenů úřední a policejní provenience naznačuje, že až do přelomu let 1941 a 1942 okupační orgány do formulace opatření proti "cikánům" prakticky vůbec nevstupovaly.
Jejich formulace a uplatňování zůstávala v rukou protektorátní vlády a policejních úřadů. Pod povrchem dobové administrativní terminologie a žargonu policejních hlášení studie naopak odkrývá konflikty a napětí, které pramenily z odlišných představ a zájmů různých společenských skupin na perzekuci obyvatel označovaných jako "cikáni" a "práce se štítící".