Abstrakt
K možným chovancům školního studenovodního akvária mohou patřit vodní nektonní ploštice, které se pohybují veslovitým plaváním pomocí třetího páru končetin s dlouhými tuhými brvami či alespoň drobnými chloupky. Dýchají vzdušný kyslík, který nabírají u vodní hladiny (klešťanky, bodule, znakoplavky, člunovky), jedinou vodní plošticí, která se nevynořuje k hladině je hlubenka skrytá, dýchající pomocí tzv. plastronu.
Všechny ploštice mají ústní ústrojí bodavě savého typu, sliny býložravých druhů obsahují leptavé látky rozkládající rostlinné tkáně, dravé druhy mají sliny toxické a po vstříknutí do těla kořisti způsobí její omráčení nebo usmrcení. Natrávená hmota je pak nasávána (jde tedy o mimotělní trávení).
U některých druhů byla potvrzena stridulace třením určitých sklerotizovaných útvarů o různé části těla, čímž vyluzují skřípavé nebo pískavé zvuky. Ty slouží ke komunikaci mezi jedinci.
Vajíčka kladou nektonní ploštice převážně do vodních rostlin, vývoj trvá obvykle rok (celý probíhá ve vodě) a zahrnuje obvykle pět instarů. Pro akvária jsou vhodné dravé znakoplavky (Notonectidae), případně drobné člunovky (Pleidae) - zástupci obou čeledí se vyznačují plaváním naznak, tedy hřbetem dolů.
Zbývající prezentované čeledi plavou v obvyklé poloze (hřbetem nahoru). Dravé bodule (Naucoridae) připomínají vzhledem brouky potápníky.
Obdobně jako znakoplavky dokážou citelně bodnout. Klešťanky (Corixidae) vystupují k hladině při nabrání vzduchu hlavou a hrudí napřed, což je rozdíl od znakoplavek, člunovek a bodule, které se přibližují k hladině zadečkem napřed.
Klešťanky jsou býložravé, všežravé i dravé. K bentickým reofilním druhům ploštic patří dravé hlubenky (Aphelocheiridae).
Zástupce jednotlivých čeledí nektonních ploštic lze snadno chovat ve školním akváriu, kde lze dobře pozorovat jejich životní projevy.