Tato kapitola se zabývá analýzou procesu vyrovnávání se s dobou komunismu, kterým procházejí církve v Československu. Soustředí se na politické angažmá církevních představitelů v iniciativách podporující totalitní režim, na disent uvnitř církví i na posuny ve vztahu k náboženství, jimiž česká společnost od pádu komunismu prošla, a které spolu-ovlivňují dnešní postavení církví.
V závěru jsou načrtnuty možnosti jak pamatování si minulosti může vést nejen k pravdivějšímu porozumění dnešní situace, ale i k naději do budoucnosti.