Abstrakt
Alogenní transplantace pankreatu je jediná možnost terapie diabetu, která vede k dlouhodobé normoglykemii bez rizika hypoglykemie. Vzhledem k nedostatku dárců orgánů a nežádoucím účinkům imunosuprese je transplantační léčba v diabetologii vyhrazena pouze vybraným pacientům a základem terapie diabetu nadále zůstává exogenní aplikace inzulinu.
S nedostatkem orgánů k transplantaci se ovšem potýkají i ostatní medicínské obory, ve kterých je transplantační léčba život zachraňujícím výkonem při terminálním selhání orgánů. Ve snaze obejít nedostatek dárcovských orgánů jsou rozvíjeny nové léčebné metody postavené na základech buněčné terapie a tkáňového inženýrství.
K přípravě tzv. bioarteficiálních orgánů jsou hojně využívány komponenty extracelulární matrix, připravené metodou decelularizace orgánů a tkání. Vytvořená bezbuněčná nativní proteinová lešení jsou znovu osídlena vybranými druhy buněk.
Proteiny extracelulární matrix buňkám zprostředkovávají signály k migraci, diferenciaci, proliferaci a podporují jejich funkce. V laboratorních podmínkách se takto podařilo vytvořit funkční tkáně a jednoduché orgány, které jsou již aplikovatelné in vivo.
Komplexní orgány mají před sebou ještě optimalizaci příprav. Metoda se však jeví nadějně, a to i pro tzv. bioarteficiální pankreas, na jehož přípravách pracuje náš tým Laboratoře Langerhansových ostrůvků IKEM.