Abstrakt
Článek je věnován užití partikulí v běžně mluvené češtině z hlediska jazykové kreativity a konvence. Vychází z materiálu Pražského mluveného korpusu, prvního mluveného korpusu češtiny.
Na dvou desítkách vybraných adverbií a partikulí dále na korpusových příkladech sleduje procesy partikulizace v kontextu, při nichž původní adverbia nabývají nových významů - zaujetí stanoviska, postoje, hodnocení apod., čímž jde o kontextovou realizaci nové funkce ve výpovědi. Funkční posun významu slova má v prvé řadě roli pragmatického komentáře ve výpovědi.
Partikulizaci výrazů lze považovat za projev jazykové kreativity. Nejfrekventovanější partikule v mluveném jazyce jsou naopak příklady jazykové konvence.