Charles Explorer logo
🇨🇿

KE KONFESNÍM PŘÍČINÁM TŘICETILETÉ VÁLKY

Publikace na Husitská teologická fakulta |
2019

Abstrakt

Církevní rozkol spojený s evropskou reformací přinesl do života nové církve vznikající na území států, regionů a měst. Základem jejich legálního, politického a doktrinálního života se stalo vyznání, kterým se nové církve úplně oddělily od původní římskokatolické církve.

Nejvýznamnějším z nich, nejen jediným, se stalo augsburské vyznání (Confessio Augustana), zejména o luteráni (1530). Další fáze konfesionalizace říše začala náboženským mírem v Augsburgu (1555), který již sledoval Ferdinand I.

Otázka křesťanské pravdy - společná pro všechna vyznání, nebyla a nemohla být vyřešena jím, jako jedním vedly sem cesty z rostoucí evropské náboženské krize. Pouze církevní rada, která by spojila státníky a teology všech zpovědnických stran, mohla otevřít otázku společné pravdy a pokusit se ji vyřešit.

Na společném základě křesťanské pravdy se tedy sjednocení denominací nenaplnilo. Augsburský mír byl nezbytným, ale také nedostatečným politicko-administrativním kompromisem.

Náboženská válka byla tedy připravena na budoucnost, na evropská léta 1618-1648. Třicetiletá válka se na kratší či delší dobu dotkla všech evropských zemí, včetně Turecka, které ovládlo část území jihovýchodní Evropy.

Samotné financování těchto válek se stalo obrovskou ekonomickou zátěží pro zúčastněné evropské mocnosti, jejichž armády rostly rychleji než jejich zdroje příjmu.