Tato studie se zabývá hlavními problémy Jaspersova konceptu existencialistické filozofie svobody a zkoumá její nejhlubší filozofické a teologické problémy a paradoxy. Na rozdíl od Heideggera a Sartra koncipoval Jaspers lidskou svobodu ve vztahu k náboženské víře v transcendenci a odmítl moderní vědeckou úvahu o lidských bytostech.
Studie také zdůrazňuje, že Jaspersův koncept svobody měl nejen teoretický, ale i etický význam a že hlavním cílem jeho filozofie bylo vybudovat hlubší filozofický popis moderního humanismu. Závěrečná část studie zdůrazňuje jeho význam pro současné postmoderní filozofické myšlení a jeho velký odkaz pro moderní českou filozofii.