Abstrakt
Tzv nedovolené truchlení (disenfranchised grief) lze vnímat jako truchlení, které je z hlediska vnějších projevů komplikováno a ztěžováno tím, že není společensky akceptovatelné (nejen co do projevu, ale také co do příčiny truchlení). V návaznosti na tuto oblast truchlení si v textu kladu otázku: Jaké metody lze využít při setkání se s klienty, kteří zažívají situaci nedovoleného truchlení v jednotlivých pojetích sociální práce? Při zodpovídání položené otázky vycházím nejprve z definování základních rysů jednotlivých pojetí (Musil) a následně, v návaznosti na odborné zdroje popisující metody pr áce, přiřazujeme tyto k jednotlivým pojetím sociální práce.
Text lze vnímat jako základní přehled možných metod práce a to s ohledem na preference individuálních pojetí sociální práce. Z hlediska metodologického se tak jedná o text založený na přístupu teoretické adaptace (Jaakkola).