Studie se zabývá proměnami ruského liberálně socialistického paradigmatu v 1. polovině 20. století na příkladu tří vybraných autorů - B. A.
Kisťakovského, G. D.
Gurviče a M. V.
Višňaka. Jejím cílem je vymezení tohoto paradigmatu, který je chápán v duchu T.
S. Kuhna, a následná analýza, kritika a interpretace klíčových konceptů, a to s ohledem na domácí i zahraniční myšlenkové zdroje.
Studie se tak nachází na pomezí dějin idejí a filosofie. Analýza bude zaměřena zejména na následující problémy a jejich pojetí u jednotlivých autorů: suverenitu práva, právní stát, přirozené právo, vztah mezi jednotlivcem a společností, respektive pospolitostí (v intencích duality Gesselschaft a Gesselschaft F.
Tönniese) a související koncepty, pomocí nichž se Kisťakovskij, Gurvič a Višňak snažili reinterpretovat pozitivní prvky liberalismu a kapitalismu v socialistickém rámci (společenské právo, ekonomická demokracie, pospolité vlastnictví či hospodářská společnost). Studie ukazuje, že ruští liberální socialisté dokázali využívat liberálních, socialistických, ale i konzervativních konceptů, jejichž syntéza může přispět k formulaci relevantních normativních vizí a následné revizi společenské praxe.