Abstrakt
Kapitola se zabývá problematikou některých disfunkcí, které byly v důsledku koronavirové krize poodhaleny (nejen) v českém pracovním právu. Upozorňuje na absenci jakýchkoli legislativních reakcí na koronavirovou krizi, a to zejména s ohledem na poslední koncepční novelu zákoníku práce, jež zjevně nedoznala změn do podoby, která by českým zaměstnavatelům i zaměstnancům v nadcházejících těžkých dobách finančně i administrativně alespoň nepřitížila.
Zabývá se podrobně tématem nevyhovující právní úpravy překážek v práci na straně zaměstnavatele, zároveň předkládá náměty de lege ferenda kupříkladu na funkční úpravu home-workingu, elektronizaci doručování a užití elektronických podpisů v pracovněprávních vztazích a úpravu ustanovení § 110 ZPr. V kapitole autor rovněž v této souvislosti zmiňuje v podstatě absenci možnosti mimosoudního řešení pracovněprávních sporů.