Článek studuje vzájemný vztah Ambrožovy mystagogické a exegetické metody. Obojí přivádí křesťanského katechumena či věřícího od povrchního chápání biblického textu či viditelné skutečnosti ke skutečnostem neviditelným, skrytým fyzickým smyslům způsobem, který je přístupný pouze víře.
Po krátkém úvodu do hlavních charakteristik Ambrožovy biblické exegeze přichází analýza Ambrožových křestních katechezí, která má objasnit spojení mystagogie a exegeze. Druhá část článku se zaměřuje na příklad Ambrožovy exegetické práce, tj. jeho žalmových komentářů - Expositio psalmi cxviii a Explanatio psalmorum xii.
Mezi Ambrožovou službou přivádějící publikum od viditelných k neviditelným skutečnostem v jeho exegetickém a homiletickém díle existuje určitá kontinuita. Neviditelné Ambrož nechápe pouze ve filosofickém smyslu, ale chápe je v kontextu nicejské víry jak teoreticky, tak prakticky.
Přítomnost podobného postoje v Ambrožových dílech nepřímo hovoří pro autenticitu De sacramentis a ukazuje, jak úzce jsou exegetická a mystagogická metoda propojeny.