Kapitola se podrobně zabývá skutečností, že český zákoník práce umožňuje dle standardního výkladu ukládat vyplácet odměnu za odvedenou práci v českých korunách a neumožňuje zaměstnancům se se zaměstnavatelem dohodnout jinak. S tímto závěrem autor polemizuje, a to s odkazem primárně na unijní úpravu vyslání zaměstnance k nadnárodnímu poskytování služeb na území České republiky.
Dále se pak poukazuje na problémy spojené s odchylným ujednáním, které může být vynuceno konkrétními okolnostmi smluvního vztahu.