Abstrakt
Postglaciální sukcese měkkýších společenstev se v českých pískovcových oblastech vyznačuje rozsáhlými proměnami druhové skladby spojenými s vlnami dálkového šíření a s epizodami lokálního vymírání. Příčinou byly přirozené postglaciální změny horninového a půdního prostředí (vyluhování zejména vápenatých kationtů) a od doby bronzové vzrůstající měrou také lidská aktivita.