Abstrakt
Nástup epidemie koronaviru ve světě, stejně jako v Česku, představoval skokovou změnu v dlouhodobém vývoji společnosti často založené na denních a týdenních rutinních procesech (Giddens, 1984). Reakce vlád, společnosti, firem a dalších aktérů změnily v rychlém čase chování jednotlivců, což nastavilo u každého obyvatele nový pohled na časoprostorovou organizaci dne, změnu priorit v návštěvě služeb, trávení volného času nebo sociální interakce.
Potřeba výzkumu aktuální mobility se stala jedním ze stěžejních analytických nástrojů reakce na pandemii. Výhodou současné technické společnosti je již běžné shromažďování online dat a jejich vyhodnocování.
Kromě ryze aplikované formy těchto analýz bylo publikováno několik výzkumů, které srovnávají nejen polohová data mobilních operátorů, ale i big data ze sociálních sítí, agregované polohové služby mapových portálů a další datové zdroje (např. Grantz a kol., 2020; Huang a kol., 2020).
Hlavním cílem specializované mapy je poskytnout unikátní obraz reakce obyvatel na období tzv. první vlny pandemie koronaviru SARS-CoV-2 na jaře 2020 v Česku skrze změnu jejich mobilitního chování. S využitím dojížďkových proudů v několikatýdenním období analýza sleduje význam zaváděných opatření a jejich následného rozvolnění na celkovou a regionálně diferenciovanou mobilitu v Česku.