Hřbitovní vzpoury : Odpor k pohřbívání sebevrahů a pojetí "nečistoty" na českém a moravském venkově od pozdního 17. po první polovinu 19. století
2020
Abstrakt
Studie založená na archivních materiálech z českého a moravského prostředí se zabývá problémy spjatými s pohřbíváním osob, které zvolily dobrovolnou smrt. Studie se snaží ukázat, do jaké míry hrálo v daném období roli pojetí " nečistoty, pošpinění, jež legitimizovalo celou řadu parajudiciálních praktik aplikovaných na těle sebezabitého (odtětí hlavy nebo údů, spálení, příp. spálení předmětů, které přišly do kontaktu se zemřelým atd.).
Tyto praktiky, zpravidla posvěcené především obyčeji, mohou být snad interpretovány jako přežitky očistných rituálů s prvky ochranné magie, které přežívaly v některých lokalitách až do 18. (někdy i 19.) století, často nezávisle na rozhodnutí světských i církevních soudů o "vině" či "nevině".