Předložená práce se zabývá v současnosti velmi aktuální problematikou připravenosti nemocnic na řešení krizových situací při hromadných neštěstích. Material and methods - Práce analyzuje dotazníkové šetření 26 zahraničních i domácích respondentů a velmi dobře ilustruje stav této problematiky v různých zemích světa.
Soubor je rozdělen na zdravotnická zařízení ve vyspělých a rozvojových státech světa podle indexu lidského rozvoje OSN, další podskupinou pak tvoří nemocnice v oblastech s vyšší četností teroristických útoků a samostatnou skupinou je 5 nemocnic v České republice. Na základě výsledků dotazníkového šetření je porovnávána připravenost nemocnic na řešení hromadných neštěstí v obou skupinách podle vyspělosti země a dále podskupina nemocnic v České republice a v zemích s častými teroristickými útoky.
Maximální počet bodů hodnotící připravenost nemocnice je 20 bodů. Data získaná dotazníkovým šetřením jsou vyhodnocena statistickými metodami.
Results - Byla zjištěna vyšší připravenost nemocnic ve vyspělých zemích, kde bodový průměr připravenosti nemocnice činil 12,9 bodů na rozdíl od 5,9 bodu v nemocnicích rozvojových zemí. Nemocnice v České republice vykazují podobnou připravenost na hromadné neštěstí jako ostatní nemocnice ve vyspělých zemích s průměrnou bodovou hodnotou 12,2 bodu.
Nemocnice v zemích s vyšší četností teroristických útoků neprokázaly vyšší připravenost na řešení krizových situací spojených s výskytem hromadného neštěstí - průměrná hodnota 9,4 bodu. Discussion - Následující diskuse a vyhodnocení, spolu s osobními zkušenostmi a důkladnou znalostí reálných řešení se staly podkladem pro doporučení postupů triage, organizace chirurgických a traumatologických oddělení a materiálního vybavení zdravotnických zařízení v České republice.
Conclusions - Aplikací výsledků práce lze dosáhnout optimálního řešení a zvýšení spolehlivosti v připravenosti nemocnic při řešení krizových situací, zejména odstranění diskrepance mezi teorií a realitou.