Abstrakt
Oblíbenou volnočasovou aktivitou pražských obyvatel bez rozdílu věku, povolání a sociálního zařazení byla návštěva hostinců. Jedním z nich byl ve 40. letech 19. století také pivovar U Kléblatů, kde se scházela stolní společnost Nimrodů, sdružující se okolo Josefa Jungmanna.
Z doby její působnosti se nám dochovalo 18 malovaných epitafů Josefa Navrátila s 13 německými veršovanými texty od Josefa Jungmanna. Ačkoliv jsou malované epitafy jednoznačnou ilustrací k veršovaným textům, tak doposud nebyly v souvislosti s obrazem, interpretovány.
Jsou odrazem dějin každodennosti stejně jako vtipně realizovanou reakcí na sociální, politické a národnostní aspekty doby. Neméně důležitou otázkou, jíž se článek věnuje, je i pravý důvod jejich vzniku a zvolená makabrózní tématika.
Podrobná analýza těchto výtvarně vynikajících a obsahově enigmatických epitafů nás na základě dobové literatury vede až k zapomenutému staropražskému svátku Bakus, který patřil mezi privilegia několika malých pivovarů.