Příspěvek se zabývá počátky časopisů Tvar a Obrys-Kmen, které vznikají mj. po ukončení činnosti periodik Kmen a Obrys. Přibližuje především redakční prohlášení a postoje, metakritiku a profilaci časopisů v rozrůzněném prostřední literárních časopisů demokratizovaného literárního provozu devadesátých let.
Cílem je na příkladu Tvaru a Obrysu-Kmene ukázat, jak se po roce 1989 proměnilo postavení a hodnocení někdejší prominentní oficiální literární kritiky a působení jejích představitelů, kteří se z pozic, jež byly mocensky zajištěny a uměle udržovány za komunistického režimu, záhy octli na (zdánlivé) periferii.