Abstrakt
Článek se zabýval po vzoru stejnojmenného projektu monitoringem krajiny Českého krasu v období od 50. l. 20. st. do současnosti (2016). Krajina byla hodnocena z hlediska vývoje a změn krajinného pokryvu a vývoje míry fragmentace krajiny zástavbou a silniční a cestní sítí.
Monitoring krajiny Českého krasu upozornil na několik významných procesů. Na úkor orné půdy narůstala rozloha luk, pastvin, lesů, ale i zástavby a těžebních prostorů vápencových lomů.
Převládala mírná heterogenizace krajiny a především v jihozápadní části Českého krasu se vytvořila zajímavá krajinná mozaika složená z polí, luk a lesů. Zastavěné plochy, rekreační zástavba (chaty a chalupy) a aktivní lomy dnes tvoří 9,8 % rozlohy Českého krasu a stále se rozšiřují.
Míra fragmentace krajiny Českého krasu dosahuje v průměru střední hodnoty. Krajina Českého krasu vykazuje zatím stále vysokou hodnotu ekologické integrity a celkově ekosystémových služeb, proto je třeba se věnovat negativním efektům fragmentace.
Rozvoj zastavěných ploch a zvyšování počtu obyvatel s sebou přináší tlak na další rozvoj dopravní infrastruktury, využití rekreačního potenciálu a zvýšení turistického zájmu nejen o chráněné lokality, ale i o běžnou a stále zachovanou krajinu, která je cenná z pohledu ekosystémových funkcí a služeb. Nárůst počtu obyvatel a turistického zájmu přináší ovšem také potenciální zdroj finančních prostředků pro místní obce, ochranu přírody a obnovu památek.