Uplynul již více než rok ode dne, co se první člověk nakazil novým typem koronaviru, SARS-CoV-2, způsobujícím infekční akutní respirační onemocnění COVID-19 s poměrně vysokou morbiditou i mortalitou. Nejohroženější skupinu obyvatel z hlediska nákazy tímto koronavirem představují zdravotníci, zvláště lidé s chronickými nemocemi, obezitou a diabetem mellitem.
Kvůli komunitnímu šíření nákazy zavedli vládní představitelé většiny evropských zemí tzv. lockdown, kdy omezili pohyb osob, zavřeli většinu služeb a zavedli povinnou ochranu úst a nosu. Naději v návrat života do období před pandemií představuje vývoj účinné a bezpečné vakcíny proti SARS-CoV-2, jež by pravděpodobně snížila výskyt těžkých forem onemocnění COVID-19 a zabránila masivnímu šíření nákazy.
Ke konci listopadu bylo ve III. fázi klinického testování 13 klinických studií zahrnujících vakcíny proti SARS-CoV-2 na bázi inaktivovaných virů, rekombinantních nepatogenních virových vektorů a proteinů. První vakcína založena na bázi mRNA byla nedávno schválena, distribuována a aplikována vybraným obyvatelům Spojených států amerických, Izraele, Velké Británie a posléze i v členských státech Evropské unie včetně Česka.
V přehledovém článku prezentujeme probíhající klinické studie se zaměřením na jejich III. fázi, a to včetně mechanismu účinku jednotlivých typů vakcín.