Abstrakt
Po nezanedbatelnou část minulého roku byla české mládeži nejen znemožněna standardní školní docházka, ale také účast na pohybových, resp. sportovních aktivitách. Restriktivní opatření byla v případě neprofesionálů uvolňována jen pozvolně a mnohdy i částečně.
Přikázání, žádost a doporučení "Zůstaňte doma" vystihuje apel na společensky zodpovědné chování. Mládež sedící po celé dny za počítačem tak nemusí mít výčitky svědomí, protože tento způsob chování je nyní vnímán nejen jako společensky přípustný, ale dokonce jako společensky žádoucí.
Svým setrváváním v bezpečí a pohodlí domova omezují riziko přenosu nákazy. Škola i zábava se smrštily do stejných svítících obrazovek. Dříve kritizovaný způsob života nabyl plného ospravedlnění, a obávám se, že toto ospravedlnění bude jedním z dlouhodobě přetrvávajících odkazů koronavirové krize.
Je přitom zřejmé, že právě doma izolovaná mládež bude k onemocněním náchylnější kvůli celkové zchoulostivělosti, slabší imunitě, nadváze a obezitě. Zůstat doma je vhodné řešení zamezující rychlému šíření pandemie, jeví se ovšem jako dlouhodobě neudržitelné.
Nezamýšlené zdravotní důsledky této strategie, jako jsou obezita nebo psychické problémy, mohou být při její dlouhodobé aplikaci velmi vážné.